Sn

1
Úvodní prednášky z predmetu TOXIKOLOGIE
VŠCHT Praha
VŠCHT Praha
Jedovatá stopa IV.
2
Bakteriální jedy
Bakterie aktivne nebo pri svém rozpadu uvolnují
do okolí toxické látky, které poškozují hostitele
a nekteré samy o sobe jsou schopny hostitele i
usmrtit. Nekteré prispívají k patogenite v
soucinnosti s dalšími faktory patogenity (jako
napr. Streptococcus pyogenes, Staphylococcus
aureus, Pseudomonas aeruginosa, Bacillus
anthracis) nebo jsou hlavními faktory patogenity
(Corynebacterium diphtheriae, Clostridium tetani,
Clostridium botulinum, Vibrio cholerae).
Toxické produkty bakteriálního metabolismu se
nazývají toxické bakteriální proteiny nebo
jednoduše bakteriální toxiny, dríve se užíval
termín exotoxiny. Predstavují zvláštní trídu jedu
tvorených mikroorganismy, jsou to bílkoviny
antigenní a jejich toxicita je neutralizována
specifickou protilátkou.
3
Bakterie Toxin Onemocnení
Corynebacterium diphtheriae difterický toxin záškrt
Clostridium tetani tetanotoxin tetanus
Clostridium botulinum botulotoxin A - F botulismus
Vibrio cholerae choleragen cholera
Escherichia coli (enterotoxigenní) termolabilní a termostabilní enterotoxin cestovatelské prujmy
Escherichia coli (enterohemoragické) verotoxin 1 a 2 hemoragické prujmy, hemolyticko-uremický syndrom (HUS)
Shigella dysenteriae shigatoxin dysenterie
Clostridium perfringens toxiny a (b, d, e, t, q), cytotoxický enterotoxin  prujem, plynatá snet
Clostridium difficile toxin A a B pseudomembranózní colitis
Staphylococcus aureus enterotoxin A - E otrava z potravin, zvracení a prujem
Staphylococcus aureus epidermolytický toxin bulosní impetigo
Staphylococcus aureus toxin a, b, k, d pyogenní infekce
Staphylococcus aureus leukocidin
Staphylococcus aureus toxin toxického šoku (TSST-1) syndrom toxického šoku
Bacillus anthracis antraxový toxin antrax
Bordetella pertussis pertussový toxin pertuse
Arcanobacterium haemolyticum toxická D sfingomyelináza faryngitis, pyogenní infekce
Corynebacterium ulcerans toxická D sfingomyelináza faryngitis
Corynebacterium ulcerans difterický toxin faryngitis, pyogenní infekce
Pseudomonas aeruginosa A toxin sepse
4
Nejprostudovanejší je botulotoxin A, který má
nejvetší specifickou toxicitu, zpusobenou
zvýšenou afinitou k nervové tkáni 1 mikrogram
krystalické formy predstavuje 200000 smrtelných
dávek pro myš. Botulotoxiny jsou niceny teplem,
svetlem, zárením a vysoce alkalickým
prostredím. Nicméne presto, že jsou polypeptidy,
je jejich rezistence k rtg zárení i teplu
relativne vysoká. Nicí je až 10 minutový var. V
kyselém prostredí (pod pH asi 5,5) se produkce
toxinu zastavuje. Zato se tvorí byt omezene pri
teplotách v bežných chladnickách tj. až do 4C.
Clostridium botulinum 4 biologicky odlišné
skupiny klostridií. Produkují neurotoxin stejných
fyziolog. vlastností, avšak ruzných antigenních
typu A-G.
Nejcastejší formou botulismu je alimentární
intoxikace botulotoxinem již vytvoreným v
potravine, nejcasteji v domácích masových, rybích
i zeleninových konzervách a v komercne vyrábených
tzv. polokonzervách vcetne ruzných omácek.
Inkubacní doba bývá 1-3 dny. Toxin se šírí do
CNS k zakoncení motorických nervu. Dochází k
prerušení vedení vzruchu v cholinergních
nervových vláknech v synapsích. Dusledkem jsou
chabé obrny nejdríve svalu inervovaných mozkovými
nervy. Dochází k dvojitému videní, k poklesu
vícek, ovlivnení polykání, slinení, sekrece ve
streve a k postupným obrnám kosterních svalu.
Proces koncí poruchami dýchání a zástavou srdce.
5
Toxin C. tetani má 3 složky tetanospasmin,
tetanolyzin a enzym reninového úcinku.
Tetanus je onemocnení charakterizované krecemi
kosterního svalstva. Obvyklá inkubacní doba je
asi týden. Kratší znamená zhoršenou prognózu.
Mimorádne krátkou inkubaci má generalizovaný
tetanus vzniklý z intoxikace velmi toxinogenním
kmenem, kdy se predpokládá, že cást toxinu je
zanesena prímo do centrálního nervového systému.
K lidským intoxikacím tetanospasminem dochází,
jeli sporami C. tetani infikována hluboká rána
(bodná nebo strelná), zhmoždená nebo se sníženou
vitalitou tkání (dekubity, bércový vred), nebo
obsahující cizí teleso ci zhnisaná.
Clostridium tetani vyvolává svým neurotoxinem
onemocnení zvané tetanus. C. tetani se nachází
jako soucást normální flory ve streve savcu,
zejména koní. Muže se také vyskytovat ve streve
nekterých lidí. Nachází se také v obdelávané pude.
Spasmy postihují nejdríve oblicejové svaly
(sardonický úsmev, trizmus) a pak se šírí i na
ostatní kosterní svaly, nejdríve z nich postihují
svaly zádové. Telo se tak obloukovite prohne
dozadu (opistotonus).
6
Klinické formy anthraxu jsou urcovány branou
vstupu infekce. Pri pruniku bakterií do kuže
poranením vzniká kožní forma s nápadnou
hemoragickou nekrózou obklopenou puchýrky a
edémem (pustula maligna - uhlák). Pri vdechnutí
spor se rozvíjí aspiracní (plicní) forma s málo
rozvinutou pneumonií, ale s težkým postižením
mediastina, které vzniká zanesením bacilu do
lymfatické tkáne prostrednictvím makrofágu. Pri
požití masa infikovaných zvírat muže vzniknout
dnes vzácná gastrointestinální forma. Perorální
infekce je ale nejcastejší u zvírat požitím
kontaminovaného krmiva. Pri vyklícení spóry
vznikají lokální nekrózy a  pomnožený puvodce
proniká pres lymfatický systém do krevního
systému a lokalizuje se prímo v kapilárách.
Produkovaný toxin zvyšuje permeabilitu kapilár,
címž dochází k "zahuštení" krve a úniku tekutin
do tkání. Postupne se rozvíjející septikémie,
koncí zpravidla náhlou smrtí vlivem
kardiopulmonálního selhání. Infikovaný jedinec
dále rozširuje puvodce všemi exkrety i nesraženou
tmavou krví vytékající z prirozených telních
otvoru.
Bacillus Anthracis
Nejvnímavejší k infekci jsou býložravci (zejména
skot, ovce a kozy), pomerne méne vnímaví jsou
lidé a prasata. K nejméne vnímavým druhum patrí
pes a kocka. Ptáci a studenokrevná zvírata jsou k
tomuto bacilu témer rezistentní.