Prumysl paliv a energetiky

1
Prumysl paliv a energetiky
2
Palivo-energetický komplex

• Energie je mobilní zdroj. Existuje ale znacná
  nerovnomernost v jejím rozložení a spotrebe!
  Vyspelé státy se snaží nebýt zcela závislé (zj.
  na arabském ropném svete).
• Základní trendy
• spotreba energie na svete neustále roste
• struktura energetické spotreby (palivo -
  energetická bilance) drevo gt uhlí gt ropa gt
  jaderná energie gt alternativní energetické
  zdroje

3
Energetické zdroje

• PEZ primárne težené EZ (uhlí, ropa, zemní plyn,
  jaderné suroviny)
• SEZ sekundárne zpracované PEZ (el. energie,
  koks, ropné deriváty, plyn)

4
Palivoenergetická bilance

• struktura energetické spotreby
• zpusob krytí spotreby jednotlivými PEZ
• drevo ( do konce 19. stol.), uhlí (pol. 19.
  stol., kulminace ve 20. letech 20. stol.), ropa
  (pocátek 20. stol.), zemní plyn (mezi 1. a 2.
  svet. válkou), jádro (polovina 50. let 20.
  století)m alternativní zdroje ?

5
Jednotky pro prepocet energetické hodnoty
suroviny

• TMP (tuna merného paliva) - strední energetická
  hodnota c. uhlí
• TOE (tuna ropného ekvivalentu) v anglosaských
  zemích
• 1 t HU 0,3 TMP
• 1 t ropy 1,3 TMP
• 1000m3 ZP1,33 TMP
• 1000kWh EE 0,125 TMP
• svetová spotreba primární energie na svete
  1970-1990 55, 1990-2005 dalších 10

6
Težba ropy

• zahájení težby 1859 Pensylvánie 1. naftový vrt
  do hloubky 21m, ve stejném období také v Rumunsku
• zacátek 20. stol. težbu uskutecnuje asi 20 státu
• 1940 40 zemí
• 1970 60 zemí
• 1990 80 zemí

7
J. D. Rockeffeler (1839-1937)

• americký prumyslník
• zakladatel ropného impéria Standard Oil
• symbol nezvladatelné síly kapitálu
• soudne firma rozdelena na 34 cástí (Mobil,
  Chevron, Amoco, Exxon...)

8
Vývoj ropného prumyslu

• od 50. let je ropa klícovým odvetvím energetiky
• nástroj svetové moci v politice
• ropné šoky 1. šok arabsko izraelský
  konflikt (1973/1974) ceny vzlétly prudce nahoru
  (Nejspokojenost s tím, že nadnárodní spolecnosti
  kontrolovaly obchod s ropou urcovaly cenu - v
  roce1974 po porážce ve ctvrté izraelsko-arabské
  válce (jomkippurská) se státy OPEC rozhodly
  demonstrovat svoji ekonomickou sílu zvýšily
  cenu roby z 2,48 na 11,65 za barel (159 l)
  první ropný šok.
• 2. šok írácko íránská válka (1979-1981)
• cena se nikdy nedostala na svoji výchozí hodnotu
• ropa typu Brent severomorská ropa
• ropa typu WTI americká lehká ropa

9
Vývoj ropného prumyslu

• geografické rozložení težište se presunulo
  z USA na východ do oblasti Perského zálivu (od
  60. let)
• výhody vetší výhrevnost, snadnejší doprava
  (ropovody, tankery), cistší spalování
• Kvalita prímesi síry (od 0,5 - 5 váhy ropy)
• nejkvalitnejší Indonésie, Alžír, Azerbajdžán,
  Libye, Argentina, Peru, Austrálie, CR
• znacný obsah síry USA, zeme perského zálivu
• nejhorší kvalita Venezuela
• 80 težby pochází z ložisek zprovoznených pred
  rokem 1973
• ložiska ropy doprovází ložiska zemního plynu !!!

10
region podíl na težbe v (rok 1991) konkrétní státy
JZ Asie 26,5 S.Arábie, Irán, Irák, Kuvajt
Evropa 23,6 SNS, Norsko, VB
S.Amerika 16,2 USA, Kanada
Latinská Amerika 12,4 Mexiko, Venezuela, Brazílie, Argentina
Afrika 19,8 Nigérie, Libye, Alžírsko, Egypt
Dálný východ 10,5 Cína, Indonésie, Indie, Malajsie, Austrálie
11
Export/import ropy
Exportéri mil. t
Saudská Arábie 305
Norsko 139
Irán 131
Rusko 126
Venezuela 98
Spoj. Arabské Emiráty 93
Nigérie 82
Mexiko 79
Velká Británie 76
Kuvajt 63
Libye 54

Export celkem 1674
Importéri mil. t
USA 405
Japonsko 221
Nemecko 104
Jižní Korea 99
Francie 83
Itálie 74
Nizozemí 56
Španelsko 54
Singapur 52
Velká Británie 42
Indie 33
Import celkem 1547
12
Nejvetší spotrebitelé ropy
Zeme mil. t zeme mil. t
USA 873 Jižní Korea 96
Japonsko 258 Francie 94
Cína 224 Itálie 90
Nemecko 132 Brazílie 89
Rusko 119 Kanada 89
Indie 97 Mexiko 82
13
ROPA - Težba na pevnine

• Blízký východ Saudská Arábie, Omán, Irák, SAE,
  Írán
• Rusko západní cást Sibire (Tumenská oblast),
  koncerny Jukos, Sibneft, Lukoil Povolží a Ural
  (Tarastan, Baškirsko)
• USA Texas, Louisiana, Skalisté hory, Velké
  prérie (Wyoming, North Dacota), Aljaška,
  Kalifornie
• Mexiko, Venezuela (Maracaibo), CV Cína, delta
  Nigeru (Nigérie), delta Orinoka (Venezuela),
  Alžírsko, Libye, Indonésie

14
ROPA - Težba v šelfu

• perspektivních je asi 7 rozlohy pobrežního šelfu
• poprvé objeveno na pocátku 20. stol. Trinidad,
  1914 Venezuela, 1949 okolí Baku težební
  zarízení ukotvená na plošinách, 50. léta 20.
  stol. rozvoj v Severním mori
• plošina v Severním mori TROLL jedna
  z nejvetších
• soucasnost šelfová težba v Severním mori
  (národní sektory 5 britský - RD, nizozemský
  Royal Dutch, nemecký, norský, dánský - Statoil),
  Kaspické more, Mexický záliv, Guinejský záliv)

15
Težba ropy v CR

• CR cca 150 tis. tun rocne, ale prodáváme ji u
  nás by se nevyplatilo zpracovat. Dovážíme ropu z
  Ruska (Družba) a ze Severního more (Ingolstadt).

16
OPEC

• Organization of Petroleum Exportiong Countries
• založena 1960 v Bagdádu, sídlo kartelu Víden
• stanovuje težební kvóty
• ovlivnuje cenu ropy na svetových trzích
• soucasná kvóta 25,4 mil. barelu denní težba

17
Clenové OPECu

• Alžírsko (od 1969)
• Angola (od 2007)
• Ekvádor (od 1973 do 1992, znovu se pripojil 2007)
• Indonésie (od 1962 do konce roku 2008)
• Irák (zakládající clen)
• Írán (zakládající clen)
• Katar (od 1961)
• Kuvajt (zakládající clen)
• Libye (od 1962)
• Nigérie (od 1971)
• Saúdská Arábie (zakládající clen)
• Spojené arabské emiráty (od 1967)
• Venezuela (zakládající clen)
• Gabon (od 1975 do 1994)
• Potenciální clenské zeme
• Bolívie, Súdán a Sýrie byli prizváni ke vstupu do
  OPEC. Brazílie v soucasné dobe clenství zvažuje
  kvuli nove nalezeným zásobám ropy v Atlantiku.

18
Mapa OPEC
19
Soucasné tendence v težbe ropy

• snižování podílu težby USA a Ruska k zemím OPEC
  (zej. Saudská Arábíe), dynamický rust v Africe, v
  Severním mori, Indonésie a zejm. v Cíne
• rust težby v šelfech morí Venezuela, Baku,
  Mexický záliv, Nigérie, Perský záliv, Indonésie,
  Severní more (v roce 1980 více než 20 , dnes
  pres 350 )
• ropa je nejobjemnejší exportní komoditou ve
  svetovém obchode (svetový export v roce 2000
  kolem 1,8 mld. tun, k nejvetším exportérum
  v soucasnosti lze radit Saudskou Arábie, Irán,
  Rusko, Norsko, Spojené arabské emiráty, Nigérii,
  Venezuelu)
• V importu ropy jednoznacne dominují USA (více než
  ¼ ze svetového exportu), následované v podstate
  nejbohatšími zememi (G 7) - Japonsko, SRN,
  Itálie, Francie, následují Nizozemí Jižní Korea a
  v posledním desetiletí zejména Cína a Indie
• Podobne ve spotrebe ropy dominují USA (témer ¼
  svetové težby), RUSKO (288), Japonsko (264) SRN
  (135), Cína, Itálie

20
Soucasné tendence v težbe ropy

• Významným a také urcujícím cinitelem ceny ropy je
  zejména organizace zemí OPEC (v r. 1973 na ne
  pripadalo 54 svetové težby, v roce 1987 - 32 ,
  v roce 1994 - 41,3 , celkove na pripadá 77
  svetových zásob ropy, podíl na svetovém exportu
  se pohybuje v posledním desetiletí od 50 do 66
• Svetové zásoby ropy jsou závislé na aktuálních
  odhadech geologických výzkumu. Napr. v roce 1999
  se pohybovaly kolem 142 mld. Tun, pri celkovém
  trendu rustu odhadu na Blízkém Východe, v Jižní
  Americe a v Severním mori, klesají naopak v USA,
  Kanade, Cíne. Pri soucasné težbe jsou napr.
  zásoby ropy ve svete odhadovány na 40- 50 let, v
  USA jen na 8 - 12 let, na blízkém Východe na více
  než 80 let.

21
Težba ropy ve svete viz.atlas

• Afrika (Alžírsko, Libye - v poušti ložisko
  Zaltan, oblast šelfu v Guinejském zálivu
  Nigérie - významná težba je predevším v bahnité
  delte reky Niger, Gabun, Kamerun, Angola - šelfy,
  Egypt oblast kolem dolního Nilu, západne od
  Káhiry, Alžírsko na Sahare)
• Strední a Jižní Amerika (Mexický záliv pri
  pobreží Mexika, Karibské more pri pobreží
  Venezuely oblast zátoky Maracaibo, delta reky
  Orinoco, Argentina, Brazílie, Kolumbie, Ekvádor)
• Severní Amerika (USA státy, pri pobreží
  Mexického zálivu ve státech Texas a Luisiana,
  vnitrozemí ve státe Texas, Aljaška, jižní cást
  Kalifornie, dále ve státech Kansas, Oklahoma,
  Nové Mexiko, Kanada provincie Alberta a
  Saskatchevan)

22
Težba ropy ve svete viz.atlas

• Evropa (šelfová oblast Severního more podíly
  rozdeleny mezi Velkou Británii, Norsko ložisko
  Ekofisk a Nizozemsko, ropné zdroje má také Dánsko
  a Rumunsko)
• Rusko (oblast západosibirská kolem reky Ob
  kolem 70 težby v Rusku, oblast volžsko
  uralská v autonomních republikách Tatarské a
  Baškirské kolem 23 težby, další oblasti težby
  oblasti Timansko Pecorská, severokavkazská a
  severosachalinská)
• Asie
• oblast Perského zálivu na Blízkém východe (kolem
  38 svetové težby) Saudská Arábie (1/4
  svetových zásob, Irán (težba v predhurí pohorí
  Zagros a v šelfech), Spojené arabské emiráty,
  Irák, Kuvajt, Sýrie, Katar, Jemen
• Cína (ložisko Tacing v jihovýchodní Cíne 45
  težby, provincie Shandong kolem 25 , dále pak
  provincie Liaoning a Henan)
• Indonésie (oblast strední Sumatry), Brunei,
  Indie

23
Zemní plyn

• stále významnejší energetický zdroj
• relativne nízké náklady na težbu
• pro ŽP méne škodlivá surovina
• nevýhodou je doprava
• preprava plynovody je 3x dražší ve srovnání
  s prepravou ropy
• prepravuje se také tankery
• nejvetší zásoby Rusko více než 30, Západní
  Sibir Turmenská oblast
• Blízký východ 30
• GAZPROM ruský podnik nejvetší težarská firma
  na svete (1/3 overených svetových zásob)
• težba v CR na Chribech, v Beskydech Frenštát
  pod Radhoštem (Trojanovice)?, Hodonínsko,
  Breclavsko, dále také na Karvinsku spolecne
  s težbou cerného uhlí, na j. Morave Tamborice
  obrovské zisky za plyn a ropu asi 15 mil,
  pricemž rozpocet obce je 1 mil.

24
Zemní plyn

• levný energetický zdroj, kvalitní chemická
  surovina (hlavne metan, pak etan, propan, butan
  uhlovodíky)
• malé náklady na težbu, vysoká výhrevnost (mezi
  4,5 9 tis. kcal/m3 ), minimální odpad
• neustálý rust težby zemního plynu (v roce 1990
  1,9 bilionu m3, v roce 1999 cca 2,4 bilionu m3
• mezinárodní obchod - rozvoj až v posledních
  desetiletích, preprava je omezena jen po urcitých
  trasách (75 prepravováno plynovody, 25
  tankery- tekutý plyn). V roce 1960 cinil export
  jen 1 težby, 1970 - 4 , 1980 - 12,6 , 1992 -
  15,2 (320 mld. m3)

25
Zemní plyn

• težba v šelfech více než 40
• rust težby v západní Evrope a severní Americe,
  pokles v Rusku
• podíl na svetové energetickém zásobování - 23,8
• Svetová težba (1998) kolem 2.4 bilionu. m3 -
  Rusko kolem 600 mld. m3, USA 530, Kanada 160,
  Velká Británie 94 mld. m3, dále Nizozemsko,
  Alžírsko Indonésie, Saudská Arábie, Spoj. arabské
  emiráty, Norsko

26
Zemní plyn

• (v Evrope soustredena témer polovina svetové
  težby)
• hlavní exportéri Rusko, Kanada, Turkmenistán,
  Nizozemí, Alžírsko, Norsko, Indonésie
• import Ukrajina, USA, SRN, Japonsko, Itálie,
  Francie
• Svetové zásoby Rusko cca 35 - 40 , Blízký
  Východ - 31

27
Produkce (težba) ZP
z e m e 1998 1990 zeme 1998 1990
Rusko 591 641 Malajsie 40 19
USA 534 499 Mexiko 37 27
Kanada 161 107 Austrálie 31 19
Velká Británie 94 50 Argentina 30 18
Indonésie 84 43 Venezuela 29 18
Nizozemí 79 72 Spoj.Arab. Emiráty 24 22
Alžírsko 65 51 Nemecko 20 21
Irán 50 24 Itálie 19 17
Norsko 47 27 Pákistán 15 14
Saudská Arábie 43 31 Rumunsko 14 29
Svetová težba 2 335
28
Zásoby ZP v mld.m3 Exportéri mil.Tj Importéri mil. Tj
Rusko 55 400 Rusko 7 407 USA 3 167
Iran 20988 Kanada 3 049 Nemecko 2 923
Katar 7075 Nizozemí 2 627 Ukrajina 2 549
Sp. Arabské Emiráty 5790 Alžírsko 2 591 Japonsko 2 526
Saudská Arábie 5247 Norsko 1 571 Itálie 1 417
USA 4637 Indonésie 1 216 Francie 1 411
Alžírsko 3622 Turkmenistán 905 Belgie 553
Celkový export 20 069
29

• Nejvetší producenti (2006) Rusko (25,4 ), USA
  (22,9 ), Kanada (7,7 ), Indonésie (3,9 ),
  Nizozemí (3,8 ). Celkem cca 2,3 mld. m3!!
• Firmy zabývající se težbou a zpracováním Mobil,
  Exxon, Chevron, Texaco, BP, Royal Dutch-Shell,
  Statoil (Norsko), Agip (Itálie), Lukoil (Rusko).
• Nejvetší težar Gazprom (Rusko) 1/3 svetové
  težby

30
Težba uhlí

• Težba uhlí byla a stále je významný lokalizacní
  cinitel pro radu odvetví (cerná metalurgie,
  koksochemie, težké strojírenství).
• Tendence
• snižování významu uhlí v energetické bilanci (po
  ropné krizi v 70. a pocátkem 80. let se jeho
  význam pomerne zvýšil)
• nerovnomerné rozložení ložisek vetšina leží na
  severní polokouli.
• rust težby a spotreby v Cíne, Indii, JAR, pokles
  težby v zemích EU

31
Cerné uhlí

• Do 2. sv. války bylo hlavním energetickým
  zdrojem. Pak nahrazováno ropou a zemním plynem.
  Renesance uhlí v 70. letech souvisela s ropnými
  šoky. Stále obrovské zásoby!! energie
  budoucnosti?
• V soucasnosti težba v Evrope zaznamenává útlum
  (je to také díky složitejšímu geologickému
  podloží).
• Naopak amíci uhlí dobývají víc hodne
  tepelných elektráren aneb hlavne prachy asi by
  to melo být nestranné, co?

32
Težba CU
Zeme mil. t
Cína (vcetne hnedého uhlí) 1 330
USA 927
bývalý SSSR 302
Indie 296
Jižní Afrika 223
Austrálie 212
Polsko 116
Jižní Korea 70
Indonésie 59
Nemecko 45
Velká Británie 40
Kanada 38
Kolumbie 35
Španelsko 17
Svetová produkce 3790
33
Hlavní geografické oblasti težby cerného uhlí

• USA (Apalacské hory ve státech Západní Virginie
  a Kentucky, Pensylvánie a Alabama), oblast kolem
  strední Missuri ve státech Illinois, Ohio,
  Indiana), stát Wyoming, severní a jižní Aljaška)
• Kanada (západní provincie Alberta a Britská
  Kolumbie)
• jižní Argentina
• jižní Brazílie
• jižní Chile
• východní JAR (Transwal, Natal)

34
Hlavní geografické oblasti težby cerného uhlí

• severní Španelsko
• severovýchodní Anglie (težba ukoncena), Velká
  Británie (strední cást Anglie, severovýchodní
  Anglie Newcastle, jižní Wales -Cardif),
• Lotrinsko-Alsasko
• SRN (Porúrí)
• Hornoslezská pánev (Polsko CR)
• Ukrajina (Donecká pánev)
• Rusko (Kuznecká pánev Karakanda, západní Sibir
  (horní Ob), severní Sibir (kolem ústí Leny),
  horní Lena, záp. od Jeniseje, východní Sibir a
  Dálný Východ (exportní oblast pro Japonsko)
• západní, severovýchodní (ložisko Datong) a jižní
  Cína (85 z celkové rocní težby více jak 1.3
  mld. tun uhlí je využito pro výrobu elektrické
  energie)
• severovýchodní cást Indie (kolem Gangy)
• Indonésie (Sumatra, Borneo)
• jihozápadní a východní Austrálie (Newcastle,
  Brisbane)

35
Export/import CU
Exportéri Exportéri Importéri Importéri
Austrálie 139 Japonsko 126
USA 82 Jižní Korea 47
Jižní Afrika 71 Rusko 20
Kanada 34 Velká Británie 18
Indonésie 32 Nizozemí 17
Cína 29 Itálie 17
Polsko 29 Nemecko 16
Rusko 26 Belgie 13
Kolumbie 25 Ukrajina 11
Svetový export CU 513
36
Hnedé uhlí

• Svetová težba 1970 800 mil. tun, 1998 857
  mil. Tun, 2005 cca 850 mil.t.

zeme mil. t zeme mil. t
Nemecko 166 Ceská republika 49
Rusko 77 Bulharsko 27
Turecko 66 Indie 23
Polsko 63 Rumunsko 23
Recko 61 Thajsko 20
Austrálie 60 Kanada 12
Cína 50
USA 50 Svetová težba HU 857
37
Horlavé bridlice a rašelina

• V palivové bilanci mají jen velmi malý význam
  (významneji napr. v Estonsku - elektrárna v
  Kochtla-Jarve), problémem je vysoká nárocnost
  zpracování

38
ENERGETIKA

• klícové prumyslové odvetví (sÍtové) podminuje
  rozvoj dalších prumyslových odvetví
• spotreba v prumyslu a v domácnosti rozdíly ve
  vývoji rychlejší tempo rustu výroby elektriny
  než celková prumyslová výroba
• relativne dochází k poklesu spotreby energie
  v prumyslu a rustu v domácnostech
• absolutní spotreba samozrejme roste
• kapitálove vysoce nárocné odvetví
• silne centralizované (regulované) odvetví
• monopoly (státní)x deregulace liberalizace trhu
• postupné uvolnování energetického trhu (
  v závislosti na velikosti odberatelu)
• dusledkem jsou kolapsy energetických sítí (USA),
  nejsou záložní zdroje
• postupná privatizace tohoto odvetví (Nemecko,
  Itálie, CR - CEZ)

39
Výroba elektrické energie

• tendence - výrazné zvyšování výroby a spotreby
  elektrické energie (dosud se spotreba
  zdvojnásobila za každých 10 let, napr. v roce
  1950 se vyrobilo 942 mld. kWh elektrické energie,
  v roce 1970 4,9 mld. kWh, v roce 1975 5,4 mld.
  kWh, v roce 1995 10 mld. kWh
• existují velké územní rozdíly ve výrobe a
  spotrebe (bohaté a chudé zeme)
• tepelné elektrárny - zdrojem výroby je uhlí,
  dnes i paroplynové elektrárny
• vodní elektrárny jsou prevažujícím zdrojem pro
  výrobu elektrické energie napr. v Norsku,
  Švédsku, na Novém Zélande, ve Švýcarsku a
  Rakousku
• jako alternativní lze uvést také prílivové a
  geotermické elektrárny
• jaderné elektrárny jsou hlavním zdrojem výroby
  elektrické energie napr. ve Francii a Japonsku

40
druh energie 1913 1929 1938 1950 1960 1970 1980 1990 2000

Ropa 5,2 15,4 19,2 25,5 31,9 45,3 44,6 36,9 34,5
Uhlí 94,8 76,3 69,4 57,2 48,9 32,9 30,5 29,8 29,3
Zemní plyn 3,8 5,2 9,7 13,2 19,5 21,4 23,6 25,9
Jaderná energie 0,1 1,2 6,8 7,1
Vodní a slunecní energie 2,2 2,3 2,9 3,2
Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
41
Energetické ukazatele

• ukazatele výkonnosti ekonomiky
• produkce elektriny na 1 obyvatele svet 2,2 tis.
  KW, Norsko 26,4
• produkce elektriny na jednotku HDP západní
  Evropa 0,3 kWh/USD (vyspelé státy x rozvojové
  státy)
• nejvyspelejší koncerny EON Nemecko, National
  Power GB vlastní Opatovickou elektrárnu, EdF
  Francie, Axpo Švýcarsko, Electrabel Francie

42
Energetika a životní prostredí

• tepelné elektrárny
• emise (produkce skleníkových plynu CO2, CH4,
  N2O, vycerpatelnost PEZ)
• jaderné zdroje nebezpecí jaderné havárie,
  úložište jaderného odpadu, neprodukují ale emise
  skleníkových plynu viz cíle Kjótského protokolu
  
• hodne státu nemá vyrešeno centrální úložište
  existují pouze docasná
• alternativní energetické zdroje obnovitelné
  voda (prílivové elektrárny), bomasa, vítr,
  slunce, geotermální energie (tepelná cerpadla)
• odlišné prístupy v jednotlivých zemích
  (Skandinávie západní Evropa USA Japonsko
  rozvojové zeme) dotace státu, aby mohly
  fungovat tyto zdroje
• EU podíl cisté energie na spotrebe 13, do roku
  2010 21
• CR 3,6, do roku 2010 8
• ve srovnání s klasickými zdroji možnost využití
  doplnkové zdroje, budoucnost
• vodíková ekonomika vize krytí budoucí
  energetické spotreby lidstva (zatím prototypy
  palivových clánku pro automobilový prumysl,
  odlišný prístup USA a EU)
• USA výroba vodíku v elektrárnách spalujících
  fosilní paliva
• EU využití vodíku pri prechodu na obnovitelné
  zdroje

43
Kjótský protokol

• cíle prumyslove vyspelé státy sníží emise
  skleníkových plynu v období 2008 2012 prumerne
  o 5,2 ve srovnání s rokem 1990 (EU, CR-8)
• obchodování s emisemi (nejen z energetických
  zdroju) levnejší je koupit si emise než odsírit
  elektrárny a zavést nové technologie

44
Jaderná energie

• 1 kg uranového paliva nahradí cca 2500 tun
  cerného uhlí
• težba uranových rud je soustredena zejm. v
  Kanade, Nigeru (2. nejvetší svetové zásoby),
  Rusku, Kazachstánu, Uzbekistánu, Austrálii
  (nejvetší svetové zásoby), USA a Francii
• hlavní období výstavby atomových elektráren v 70.
  a 80. letech (také v souvislosti s ropnou krizí)
• v roce 1995 bylo ve 34 zemích 431 celkem
  jaderných h bloku (v USA 109, ve Francii 56,
  Japonsku 49, Velká Británii 34, v Rusku 29,
  Kanade 22, v SRN 20, na Ukrajine 15, ve Švédsku
  12, Jižní Koreji 10, v CR 4 a dalších 60 bloku
  bylo ve výstavbe v 18 zemích
• vybrané zeme bez atomových elektráren
  Portugalsko, Irsko, Norsko, Dánsko, Estonsko,
  Lotyšsko, Belorusko, Polsko, Itálie, Rakousko,
  Jugoslávie, Chorvatsko, Turecko, Albánie

45
Vodní energie

• nejstarší energetický zdroj
• hydro-energetický potenciál asi 4 mld. kWh,
  využívá se pouze ze 7
• energetické využití svetových veletoku zejm. v
  Jižní Americe, Africe, Cíne

46
Alternativní zdroje

• USA chteli v roce 2000 krýt 25 el. en. ze Slunce
  bohužel nee
• Japonsko velký podíl solární energie (projekt
  10 000 strech neodstartoval), potom také
  Austrálie
• geotermální energie Island bylo by to schopné
  krýt 30 svetové potreby
• Vetrná energie
• nejvíce zapojení jsou Nemci
• nejvetší roli hrají financní možnosti státu
  nutné velké dotace
• mají polovinu výkonu vetrných elektráren na svete

47
Alternativní zdroje

• Stále je drahá (a o tom to je o prachách! )
• Solární energie - Japonsko zj. místní potreba
  (na strechách rodinných domu)
• Austrálie nejvetší výkon (50 MWh), Indie
• Vetrná energie izolované zdroje nebo vetrné
  farmy. Nejrychleji se rozvíjející zdroj
  alternativní energie.
• CR Ramzová, Orlické hory. Plánuje se 200 kousku
  v Krušných horách.
• Nemecko, Dánsko Severní more
• Geotermální energie Island (5 zastoupení, ale
  dokázal by pokrýt až 33 !). Nový Zéland, Recko,
  Madarsko.
• Prílivové elektrárny Francie, Rusko, hUSA (to
  byl preklep a nejak mi to nejde smazat)
• Spalování biomasy peletky, sláma, zrní, rychle
  rostoucí dreviny, krídlatka,

48
Vybrané vodní elektrárny
název stát reka výkon v MWh
Tri soutesky Cína Jangcitiang 17680
La Grande Kanada Le Grande 12750
Itaipu Brazílie a Paraguay Paraná 12600
Orlík CR Vltava 360 ?
49
Vybrané jaderné elektrárny
název stát výkon v MWh
Fukušima Japonsko 8814
Bruce Kanada 6832
Záporožská Ukrajina 5700
Gravelines Francie 5450
Temelín CR 2000