Prнliљ casto se pri myљlenн dнvбme zpet …

1
Príliš casto se pri myšlení díváme zpet

• Edward de Bono

2
Psychologiev kostce

• Jana Petríková

3
Literatura

• ATKINSON, Rita L. et al. Psychologie. Praha
  Portál, 2003. 751 stran. ISBN 80-7178-640-3
• STERNBERG, Robert J. Kognitivní psychologie.
  Praha Portál, 2002. 480 stran. ISBN
  80-7178-376-5
• PLHÁKOVÁ, Alena Ucebnice obecné psychologie.
  Praha Academia, 2004. 472 stran. ISBN
  80-200-1086-6
• GILLERNOVÁ, Ilona a kol. Slovník základních
  pojmu z psychologie. Praha Fortuna, 1999. 79
  stran. ISBN 80-7168-683-2
• HOSKOVCOVÁ, Simona, GRUBER Jan Testy na
  psychologii. PrahaTutor, 2004. ISBN
  80-86700-13-5

4
Literatura

• HUNT, Morton Dejiny psychologie. Praha Portál,
  2000. 708 stran. ISBN 80-7178-311-0
• CUMMINSOVÁ, Denise D. Záhady experimentální
  psychologie. Praha Portál, 1995. 237 stran.
  ISBN 80-7178-186-X
• FERJENCÍK, Ján Úvod do metodologie
  psychologického výzkumu. Jak zkoumat lidskou
  duši. Praha Portál, 2000. 256 stran. ISBN
  80-7178-367-6. SMÉKAL, Vladimír Pozvání do
  psychologie osobnosti. Clovek v zrcadle vedomí a
  jednání. Brno Barrister ? Principal, 2002. ISBN
  80-85947-80-3

5
Casopisy

• Ceskoslovenská psychologie. Casopis pro
  psychologickou teorii a praxi Vydává Ceská
  akademie ved.
• http//cspsych.psu.cas.cz/index2.html
• Psychologie dnes Casopis pro psychologii,
  psychoterapii a životní styl http//casopisy.porta
  l.cz/pd/

6
Osnova

• Kam zaradit psychologii? Psychologie v systému
  ved
• Psychologie jako veda predmet, metody, poslání
• Psychologické vedy základní, aplikované a
  speciální disciplíny
• Základní paradigmata psychologie psychologické
  prístupy v kostce (jména)
• Základní pojmy psychologie obecná psychologie v
  kostce

7
Jsem psycholog co to znamená?

• Psycholog je oznacení pro absolventa
  akreditovaného magisterského oboru psychologie.

8
Akreditovaný studijní program psychologie

• Karlova Univerzita, Praha, Filosofická fakulta
  www.psychologie.ff.cuni.cz
• Masarykova Univerzita, Brno, Filosofická fakulta
  www.phil.muni.cz/psych
• Masarykova Univerzita, Brno, Fakulta sociálních
  studií www.fss.muni.cz/psych
• Univerzita Palackého, Olomouc, Filosofická
  fakulta www.psych.upol.cz
• Ostravská Univerzita, Filosofická fakulta
  www.osu.cz/ffi/kps

9
Akademický titul

• Mgr. - akademický titul magistr/a"
• PhDr. - titul doktor filosofie" (státní
  rigorózní zkouška a rigorózní práce)
• PhD. - titul doktor" (tríleté postgraduální
  studium, státní doktorská zkouška, disertacní
  práce)

10
Psycholog pomáhá druhým

• poznat sám sebe
• rozvíjet sám sebe
• poznávat druhé
• pusobit na druhé
• usporádat podmínky, ve kterých lidé žijí

11
Psí jako psychologie
12
Pojem psychologie

• Christian Freiherr Baron von Wolff
• 1679-1754

• psýché dech, duše, motýl
• logos rozum, nauka

13
Pocátky vedecké psychologie

• Wilhelm
• WUNDT
• (1839-1920)
• 1879
• psychologická
• laborator
• Lipsko

14
(No Transcript)
15
Charakter psychologie jako vedy

• Disciplína
• pravdepodobnostní
• probabilistická
• stochastická

16
Predmet psychologie

• duše ? veda o duši
• osoba, osobnost ? veda o cloveku
• duševní život ? veda o psychice
• ? veda o vedomí
• ? veda o nevedomí
• ? veda o prožívání
• ? veda o chování

17
Vedomí nevedomí

• vedomí je stav mysli, obsahuje to, co prožíváme a
  co si uvedomujeme
• predvedomí mentální obsahy, které mohou být
  úsilím uvedomeny, ale nejsou v daném okamžiku ve
  vedomí
• (osobní) nevedomí - duševní obsahy, které si
  v daném okamžiku neuvedomujeme
• potlacené/vytesnené obsahy
• zautomatizované cinnosti
• komplexy
• kolektivní nevedomí zdedené obsahy instinkty a
  archetypy
• persona, animus/a, stín, úplné bytostné Já

18
Resumé

• Psychologie je veda o prožívání a chování, o
  jejich produktech a jejich determinaci.

19
Vedecké metody

• slovo metoda - cesta k cíli
• metody nástroje, jejichž pomocí se získávají a
  vyhodnocují empirická data

20
Metody psychologie

• introspekce - pozorování zamerené na sebe,
  vlastní prožívání
• extraspekce pozorování zamerené na druhé
• individuální x skupinové
• zúcastnené x nezúcastnené
• strukturované x nestrukturované
• v prirozených x laboratorních podmínkách

21
Experiment

• experimentum - pokus, zkouška
• soubor jednání a pozorování, jehož úcelem je
  verifikovat (overit) nebo falzifikovat
  (vyvrátit)hypotézu nebo poznatek
• nezávislé promenné - jimi manipulujeme
• závislé promenné registrujeme
• vztahy odehrávající se v black box na ne
  usuzujeme

22
Experiment

• jednoduchý slepý pokus zkoumané osoby nevedí,
  která je ve výzkumném a která v kontrolním souboru

23
Experiment

• dvojitý slepý pokus zkoumané osoby ani výzkumní
  nevedí, který ze zkoumaných jedincu je ovlivnen a
  který nikoli

24
Experiment

• placere - líbit se
• placebo puvodne necinná látka, která je
  upravena do stejné formy jako lék, je užíván jako
  kontrolní vzorek pri testování léku
• placebo efekt obecne pozitivní
  dopad placeba na pacientuv stav

25

• Clovek se nevedomky chová tak, jak myslí!

26
Dotazování

• rozhovor tvárí v tvár
• dotazník papír-tužka ci klávesnice-obrazovka

27
Rozhovor - interview

• forma setkání a vzájemné komunikace mezi
  badatelem a respondentem
• individuální x skupinový x focus group
• volný x rízený
• nestandardizovaný plán je pouhý skeleton,
  následující otázka vyplývá z predchozí odpovedi
• standardizovaný predem presný plán otázek
  znení i poradí
• anamnestický, diagnostický, psychoterapeutický,
  pedagogický

28
Rozhovor

• Otázky otevrené - volný prostor ve formulaci
  odpovedi
• Otázky uzavrené - konecný pocet variant odpovedí
• Otázky nevhodné, špatne položené
• Nápovedné otázky
• Skrytá sugestivnost
• Dvouhlavnové otázky
• Nesrozumitelné otázky
• Chybne adresované otázky
• Obecne formulované otázky

29
Dotazník

• predem pripravené a presne stylizované otázky na
  poznání sledovaného jevu podané písemnou formou
• otázky zamerené
• na prožívání
• na chování
• na postoj a názor
• na zájem a zálibu
• mínení o sobe

30
Dotazník

• sériový pozicní efekt vliv poradí na pozornost
  a zapamatování

31
Dotazník

• Škály
• Nominální chceme-li klasifikovat data, která
  nelze jinak trídit, casto se jedná o invarianty
• Ordinální neboli poradová je-li možné vytváret
  trídy a stanovovat u nich nejaké poradí
• Intervalová když lze predpokládat, že hodnoty
  promenné lze seskupit do stejne širokých
  intervalu, avšak neexistuje absolutní nula
• Pomerová má absolutní nulu

32
Psychologické testy

• test diagnostická zkouška s cílem dospet k
  hlubšímu poznání psychických vlastností
  jednotlivcu nebo skupin
• testy cleníme
• výkonové
• osobnostní
• objektivní
• projektivní

33
Sociometrie

• metoda analýzy sociálních systému
• výsledkem sociogram

34
Poslání psychologieaneb k cemu to všechno je?

• popsat (deskribovat) projevy chování a duševního
  dení
• vysvetlit (interpretovat, explanovat) projevy
  chování a duševního dení
• predvídat (predikovat) projevy chování a
  duševního dení
• aplikovat poznatky s cílem zvyšovat lidskou
  spokojenost a zdraví

35
Psychologické disciplíny
36
Základní teoretické obory

• obecná psychologie
• dejiny psychologie
• psychologická metodologie
• sociální psychologie
• vývojová (ontogenetická) psychologie
• psychologie osobnosti
• psychopatologie
• biologická psychologie (psychobiologie,
  neuropsychologie)
• srovnávací (komparativní) psychologie

37
Speciální psychologické disciplíny

• psycholingvistika
• zoopsychologie
• psychofyzika
• biopsychologie
• psychofyziologie
• farmakopsychologie
• diferenciální psychologie
• psychodiagnostika
• psychometrie

38
Aplikované disciplíny

• klinická psychologie
• psychologie zdraví (dríve duševní hygiena,
  psychohygiena)
• poradenská psychologie
• pedagogická psychologie
• školní psychologie
• psychologie práce (dríve prumyslová psychologie)
  a organizace
• inženýrská psychologie
• psychologie rízení (manažerská psychologie)
• forenzní (soudní) psychologie
• psychologie sportu
• vojenská psychologie
• psychologie dopravy
• psychologie trhu a reklamy
• psychologie umení
• ekologická psychologie

39
Základní paradigmatav psychologii
40
Paradigma

• pa??de??µa (parádeigma) príklad, vzor, model
• obecne paradigma urcitý vzor vztahu ci vzorec
  myšlení
• ve vede souhrn základních domnenek,
  predpokladu, predstav dané skupiny vedcu o tom
• o tom co zkoumat (fce orientancí)
• jak to zkoumat (fce metodologická)
• jaká jsou pravidla tohoto zkoumání (fce
  normativní)

41
Paradigma Thomas Kuhn

• 1965 Struktura vedeckých revolucí
• životní cyklus vedy
• fáze normální vedy
• fáze skepse a kritiky
• fáze krize
• viz heliocentrické -gt geocentrické paradigma

42
Paradigmata v psychologii

• pocátky vedy, experimentální psychologie
• strukturalismus a funkcionalismus
• behaviorismus -gt kognitivne-behaviorální smery
• gestalt psychologie -gt kognitivní psychologie
• psychoanalýza -gt psychodynamické smery,
  humanistická psychologie

43
Experimentální psychologie

• Wilhelm WUNDT (1832-1920)
• laborator
• introspekce

44
Behaviorismus

• John Broadus WATSON (9.1.1878-25.9.1958)
• 1912 behavioristický manifest
• Dejte mi na výchovu tucet zdravých detí a já vám
  zarucím, že z každého z nich vychovám
  specialistu, jakého náhodne zvolím
• S-R psychologie

45
Neobehaviorismus

• Burrhus Frederic SKINNER (20.3.1904-18.8.1990)
• S-O-R
• experiment
• operantní podminování

46
Kognitivne-behaviorální smery

• Julian B. ROTTER (22.10.1916- univerzita
  Connecticut)
• Locus of control místo kontroly
• externalisté-internalisté

47
Kognitivne-behaviorální smery

• Albert BANDURA (4.12.1925)
• teorie sociálního ucení
• zástupné ucení
• self-efficecy - sebeúcinnost, vnímaná vlastní
  zdatnost

48
Gestaltistická psychologie

• Gestalt - tvar
• Max WERTHEIMER (15.4.1880 Praha-12.10.1943)
• Kurt KOFFKA
• Wolfgang KÖHLER

49
Gestalt psychologie

• psychické jevy jsou fenomény samy o sobe
• tvar je komplexní nadsumativní kvalita

50
Tretí prst

• Dejte si prsty asi 30 cm pred sebe
• a pak zaostrete na protejší stenu.
• Vyroste vám tretí prst

51
Vnímání a smyslové klamy
rovnobežky?!
identické cáry?!
52
Vnímání a smyslové klamy
uprostred identické kruhy?!
53
Vnímání a smyslové klamy
rovnobežky?!
54
Vnímání a smyslové klamy
ctverec?!
kružnice?!
55
Vnímání a smyslové klamy
kolik kostek, 3 nebo 5?!
56
Vnímání a smyslové klamy
spocítejte cerné tecky
57
Vnímání a smyslové klamy
spousta úhlu nebo trojúhelník a krychle?!
58
Celek je vícnež jen suma cástí
59
Kognitivní psychologie

• predmetem mentální procesy, predevším kognitivní
• vliv pocítacu
• psychika systém zpracování informací

60
Kognitivní psychologie

• Jean William Fritz PIAGET (9.8.1896-16.9.1980)
• teorie kognitivního vývoje
• stádium senzomotorické
• stádium sémiotické funkce (predoperacního
  myšlení)
• stádium rozvoje konkrétních operací myšlení
• stadium rozvoje formálních (matematika, logika)
• adaptace
• akomodace
• asimilace

61
Kognitivní psychologie

• Herbert Alexander SIMON (15.6.1916-9.2.2001)
• Allen NEWELL (19.3.1927-19.6.1992)
• analogie lidská mysl computer
• rešení problému

62
Kognitivní psychologie

• Ulric NEISSER (8.12.1928)
• schéma
• cyklus vnímání

63
Kognitivní psychologie

• Noam Avram CHOMSKY (7.12.1928- )
• vrozené mentální struktury
• od nej výzkum jazyka a psycholingvistika

64
Vnímání a stres
65
Vnímání a stres
66
Vnímání a stres
67
Vnímání a stres

• sakadické ocní pohyby

68
Psychoanalýza

• Sigismund FREUD (6.5.1856 Freiberg, dnes Príbor
  23.9.1939)
• vedomí a nevedomí
• pudy Eros a Thanatos
• id, ego, superego

69
Psychodynamické smery

• Carl Gustav JUNG (26.7.1875-6.6.1961)
• analytická psychologie
• kolektivní nevedomí
• archetypy

70
Psychodynamické smery

• Alfred ADLER (7.2.1870-28.5.1937)
• individuální psychologie
• komplex ménecennosti
• životní plán, styl
• Díte je otcem muže

71
Psychodynamické smery

• Karen HORNEYOVÁ, roz. Danielsenová
  (16.9.1885-1952)
• reforma psychoanalytického pohledu na ženy

72
Psychodynamické smery

• Erich FROMM (23.3.1900-18.3.1980)
• vlastnení a bytí modus mít nebo být
• neproduktivní orientace
• vykoristovatelská orientace
• tržní orientace
• kreckovitá orientace
• produktivní orientace

73
O cem to celé je

• základní psychologické kategorie

74
Základní kategorie

• psychické procesy
• obvykle o nejkratší psychické jevy
• vedou ke vzniku obsahu
• psychické stavy
• obvykle delší psychické jevy
• ovlivnují prubeh psychických procesu
• psychické vlastnosti, dispozice
• nejdelší, relativne trvalé psychické jevy
• determinanty reakcí

75
Základní dimenze psychiky

• oblast kognitivní poznávací procesy (zahrnuje
  procesy vnímání, myšlení, pozornost, pamet,
  rozhodování)
• oblast emocí a motivace zahrnuje oblast
  prožívání (emoce, city), vule a chtení (motivace)
• oblast konativní - zahrnuje chování a jednání

76
Kognice - vnímání

• vnímání odraz reality ve vedomí zprostredkovaný
  smyslovými orgány indukujícími fyzikální a
  chemické podnety
• analyzátor komplex pro zpracování informací
  sestávající ze trí cástí smyslový orgán, nervové
  dráhy a nervové centrum
• senzorické procesy, cití príjem a zpracování
  informací ve smyslových orgánech, jejichž
  výsledkem je pocitek

77
Kognice - vnímání

• pocitek - je odraz jednotlivých vlastností,
  predmetu a jevu, které pusobí na receptory
  cloveka ve vedomí
• vjem je odraz souhrnu vlastností tech predmetu
  a jevu, které momentálne pusobí na analyzátory,
  je to psychický obsah jako výsledek zpracování
  senzorických dat.
• Vznik vjemu probíhá ve fázích
• 1. detekce (odhalení)
• 2. diskriminace (rozlišení)
• 3. analýza (rozložení)
• 4. rozlišení jemných detailu
• 5. syntéza (složení)

78
Kognice - vnímání

• druhy receptoru dle modality
• fotoreceptory (svetlocivé bunky, tycinky a
  cípky),
• audioreceptory
• chemoreceptory (cichový epitel, chutové pohárky,)
• mechanoreceptory (hmatová kožní telíska dotyk a
  tlak)
• termoreceptory (teploty)
• proprioreceptory (svalová vreténka a šlachová a
  kloubní telíska - pohybu, polohy, rovnováhy).
• nociceptory (bolesti),

79
Kognice - vnímání

• 1. vnejší (exteroreceptory)
• dálkové (telereceptory) zrakový, sluchový,
  cichový, vibracní
• dotykové (kontaktoreceptory) chutový, tlakový,
  tepelný, bolesti
• 2. vnitrní (interoreceptory)
• útrobní, orgánové (visceroreceptory) trávení,
  bolesti, krevního obehu, vycerpanosti, dýchání,
  sexuální, vylucování
• proprioreceptory pohybu, rovnováhy, polohy

80
Kognice - vnímání

• reakcní cas
• práh civosti
• absolutní
• nadprahové podnety
• podprahové podnety
• rozdílový
• Weberuv Fechneruv zákon

81
Kognice - vnímání

• smyslová adaptace
• adaptacní nivó
• habituace
• senzorická deprivace

82
Kognice - pozornost

• pozornost - zamerení a soustredení vedomí
• vlastnosti
• selektivita výberovost podnetu
• koncentrace soustredení vedomí

83
Kognice - pozornost

• druhy pozornosti dle zapojení volní složky
• Neúmyslná (bezdecná, mimovolní) pozornost
• Úmyslná (zámerná) pozornost
• event. Postvolní pozornost

84
Kognice - pozornost

• Intenzita - síla
• Tenacita - stálost, trvání
• Kapacita - rozsah
• Oscilace - prenášení
• Fluktuace - presouvání
• Distribuce pozornosti rozdelování

85
Kognice - pamet

• pamet schopnost organismu prijímat, uchovávat a
  vyvolávat prechodné vjemy, a to i po odeznení
  vyvolávajících podnetu
• pametní stopa engram
• Fáze pametového procesu
• Impregnace vstup informace
• Retence ukládání informace
• Reprodukce znovuvybavení informace

86
Kognice - pamet

• fylogenetická
• ontogenetická
• krátkodobá, pracovní 2-3 sekundy, 3105 bitu
• fonologická smycka
• vizuospaciálního nácrtník
• centrální výkonnostní složka
• dlouhodobá v rádu minut až let, kapacita 3109
  bitu

87
Kognice pamet

• Dlouhodobá pamet
• deklarativní pamet (explicitní)
• sémantická
• epizodická
• nedeklarativní (implicitní, reflexní)
• procedurální
• priming percepcní, koncepcní
• klasické (Pavlovovo) podminování
• neasociativní ucení

88
Kognice - pamet

• Asociativní
• Neasociativní
• habituace
• senzituace
• Logická
• Mechanická (mnemotechnické pomucky)

89
Kognice - pamet

• syndrom falešné pameti, iluzorní vzpomínky
• pamet je rekonstruktivní proces

90
Kognice - pamet

• Vybavování
• reprodukce - znovuvybavení
• rekognice znovupoznání
• Zapomínání
• vyhasínání pametové stopy (-)
• interference prekrývání novými obsahy

91
Kognice - pamet

• Herman EBBINGHAUS (24.1.1850-26.2.1909)

92
Kognice - pamet

• krivka zapomínání
• po 19 minutách zapomene 41,8 nauceného
• po 24 hodinách 66,3,
• po 1 mesíci 75

93
Kognice - pamet

• Co si pamatujeme lépe
• konkrétní oproti abstraktnímu
• pozitivní proti negativne asociavanému
• silne emocne zabarvené obsahy a zážitky (nekdy se
  jich nelze zbavit viz posttraumatická stresová
  porucha)

94
Kognice - pamet

• Ovlivnena cinností hemisfér
• levá - verbální a logické schopnosti, využívá se
  napr. pri ucení jazyku a matematiky
• pravá - prostorové vnímání, intuici, tvorivé a
  syntetické myšlení

95
Kognice - pamet

• Jak si lépe zapamatovat
• delejte veci vedome, prikládejte jim význam
• mnemotechnika vytvárejte pojítka mezi obsahy
• dostatek kyslíku (zhluboka dýchejte, potápejte
  se)
• varujte se cigaret, alkoholu, dehydratace

96
Kognice - myšlení

• myšlení oproti bezprostrednímu a názornému
  poznávání pomocí vnímání je myšlení
  zprostredkovaný a zobecnený poznávací proces
• zprostredkovaný prekracuje hranice vnímání
• zobecnený zachycuje podstatné vlastnosti a
  vztahy

97
Kognice - myšlení

• Myšlenkové operace
• Analýza - myšlenkové rozložení na cást
• Syntéza - myšlenkové sloucení jednotlivých prvku
  do smysluplného celku
• Abstrakce Toto charakterizuje to a toto
  necharakterizuje to
• Generalizace (zobecnení) Tyto mají spolecné
  toto
• Komparace (srovnávání) To je jako to, nebo to
  není jako to
• Negativita To není to
• Identita To je to

98
Kognice - myšlení

• Myšlenkové operace
• Klasifikace (trídení, slucování) Tyto lze
  zkombinovat do tolika techto toto lze doplnit
  tímto, abychom získali ono
• Eliminace (vyloucení) Toto nepatrí konem,
  protože se nevyznacuje tímto nebo se vyznacuje
  tímto, což ony nemají
• Symetrie (soumernost) To nastane proto, že
  takto je to v rovnováze k onomu
• Extrapolace (pokracování, prenos známé funkce
  metodou analogie) Toto bude pokracovat takto,
  protože pokracování je funkcí onoho
• Trojclenka Toto se má k tomu, jako ono se bude
  mít k onomu
• Sylogismus Jestliže to se má k onomu jako ono
  se má k tamtomu, pak to se má stejne k tamtomu.

99
Kognice - myšlení

• Produkty myšlení
• pojem shrnuje podstatné znaky/vlastnosti
  predmetu,
• soud je postižení vztahu mezi pojmy (slovní
  formou soudu je veta)
• úsudek je postihováním vztahu mezi soudy,
  dovoluje ucinit záver

100
Kognice - myšlení

• Typy myšlení
• Konkrétní - zacházení s predmety v urcité
  konkrétní situaci a nalézání jejich podstatných
  vlastností a vztahu
• Abstraktní - operování se znaky a symboly, které
  jsou výsledkem abstrakce a zobecnení, nekteré z
  nich nemají hmatatelný predmet, existují jen jako
  pojmy (dobro, krása, spravedlnost...) bylo
  overeno i mezidruhovou komunikací u primátu,
  delfínu a existuje zrejme na ruzné úrovni i u
  mnoha dalších zvírat

101
Kognice - myšlení

• Typy myšlení
• Konvergentní jednosmerné, sbíhavé myšlení,
  nalezení jedné správné odpovedi ci jednoho
  možného rešení problému
• Divergentní vícesmerné, rozbíhavé myšlení,
  které se nespokojuje s jedním možným rešením

102
Kognice - myšlení

• Edward de Bono
• vertikální myšlení (též diskurzivní,
  algorytmické)
• presnost, analýza, konvergence
• laterální myšlení (fuzzy logic, nebo strange
  revelations, též non-diskurzivní, intuitivní
  myšlení)
• bohatost, syntéza, divergence

103
Každý o ní mluví, ale kdo ji kdy videl
104
Kognice - inteligence

• inteligence
• obecná rozumová schopnost g SPEARMAN
• mentální operace, obsahy a produkty GUILFORD
• fluidní (potenciální schopnost ucit se a rešit
  problémy) a krystalická inteligence CATTEL

105
Kognice - inteligence

• Carl Friedrich GAUSS (1777-1855)
• rozložení inteligence v populaci viz Gaussova
  krivka

106
Kognice - inteligence
107
Kognice - inteligence

• THORNDIKE
• abstraktní
• praktická
• sociální
• GOLEMAN emocní inteligence
• uvedomení si sebe
• sebemotivace
• vytrvalost
• kontrola impulzu
• regulace nálad
• empatie
• nadeje nebo optimismus

108
Emoce

• Strach je plodem myšlení
• Co hýbe svetem, nejsou peníze, ale láska

109
Emoce

• emoce (cítení) se radí mezi psychicé procesy -
  hodnotí skutecnosti, události, situace a výsledky
  cinností dle subjektivního stavu a vztahu
  k hodnocenému jevu
• emoce (city) - prožitky, obsah procesu cítení
  mají zretelnou subjektivní polaritu libosti ci
  nelibosti, motivují a zamerují aktivitu subjektu.

110
Emoce 1777 Tetens

• Znaky emocí
• subjektivita
• spontánnost
• predmetnost
• aktuálnost
• polarita

111
Emoce

• Základní dimenze
• libost x nelibost
• vzrušení x uklidnení
• napetí x uvolnení
• Základní dimenze významu
• evaluace dobré x zlé
• potence silné x slabé
• aktivity aktivní x pasivní

112
Emoce

• Klasifikace podle síly a casového prubehu
• nálady
• afekty
• vášne
• citové zabarvení aktuálních obsahu mysli

113
Emoce

• emoce pocity
• city vyšší city
• estetické
• intelektuální
• etické

114
Emoce

• etika nauka o mravech, o morálce
• morálka systém regulativu lidského jednání
• Vývoj morálního myšlení
• PIAGET heteronomní x autonomní

115
Emoce - morálka

• Lawrenc KOHLBERG - stadia morálního vývoje
• prekonvencní
• konvencní
• postkonvencní
• Carol GILLIGANOVÁ
• mužská duraz na spravedlnost
• ženská duraz na péci

116
Motivace

• lat. moveo - hýbám
• prenesene vyjadruje hybné síly chování, cinitele
  chování
• Proc je clovek aktivní?
• Proc je jeho aktivita zamerena jistým smerem?
• Jaký má jeho aktivita pro tohoto cloveka smysl?

117
Motivace

• Funkce motivace
• dynamogenní (aktivizující, energizující),
• direktivní (regulující, smerovou),
• dávání smyslu (dodávají subjektivní, osobnostní
  smysl lidské cinnosti)

118
Motivace

• Motiv hypotetická dispozice k procesu motivace
  motivy jsou psychologické príciny chování.
• Motivace proces realizovaný funkcním vztahem
  dispozice a podnetové situace, proces v nemž se
  konstituují motivy

119
Motivace

• klasifikace motivu
• primární x sekundární
• apetence x averze
• vnitrní x vnejší
• vedome x neuvedomované
• ovladatelné vulí x vulí neovladatelné

120
Motivace

• motivacní systém
• relativne stálý soubor motivu, který je pro nej
  charakteristický

121
Motivace

• Hierarchická teorie motivu
• Abraham MASLOW
• základní fyziologické potreby
• potreby bezpecí (tzv. kvazifyzické potreby)
• sociální potreby
• potreby uznání
• potreby seberealizace, sebenaplnení

122
Motivace

• Atribuce - pripisování prícin dení kolem
• Fritz HEIDER zavedl pojem atribuce lidé jsou
  jako amatérští vedci
• vnitrní atribuce (dispozicní)
• vnejší atribuce (enviromentální)